Riaditeľka Súkromného gymnázia Kežmarok do roku 2015
Anna Koptová_ Cerná ruže - ....pdf (423082)
Mgr. Anna Koptová patří mezi ty osobnosti, za něž mluví činy. V čase nesvobody psala básně o touze zachránit a povznést romský jazyk a
kulturu, od 90. let už jí na psaní poezie nezbývá čas.
Anna Koptová se narodila 7. 11. 1953 ve Slovenské Vsi, která se nachází u Kežmaroku v okrese Poprad. Otec Gustav Klempár pocházel z proslulé
hudebnické rodiny, v 50. a 60. letech byl kapelníkem folklorního souboru Magura, který vznikl při textilce Tatraľan v Kežmaroku, kde také manuálně pracoval. Když děti odrostly, pracovala jako dělnice i matka. Rodiče podporovali svých devět potomků ve vzdělávání,
přáli si, aby prostřednictvím škol dosáhli vyšší životní úrovně. Nejstarší dcera studovala střední školu, což bylo na počátku šedesátých let nezvyklé i na neromské poměry. Anna Koptová věděla už od základní školy, že se chce stát novinářkou. Fascinovala ji práce s informacemi – možnost pozitivně ovlivňovat svět kolem sebe a vztahy mezi lidmi. Vystudovala Střední všeobecněvzdělávací školu v Kežmaroku (dnešní gymnázium), v roce 1977 promovala na Katedře žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. V této době se přes svou starší sestru, učitelku v mateřské škole, seznámila s Milenou Hübschmannovou, která ji uvedla do světa materiální bídy i kulturní bohatosti romských osad, tak odlišného od oficiální doktríny o životě v socialismu.
Krátce po nástupu do prvního zaměstnání, redakce Východoslovenských novin, se účastnila 2. kongresu IRU (Mezinárodní romské unie) konaného v Ženevě v roce 1978. Setkání s romskými aktivisty z celého světa a zážitky spojené s následným nátlakem ze strany Státní bezpečnosti (ona i její blízcí se ocitli pod dohledem StB: zastrašování, nucení ke spolupráci, znemožnění studia bratrovi) ji přiměly zaujmout odmítavý postoj k politice KSČ nejen ve vztahu k Romům. Musela změnit zaměstnání, její názory na národnostní sebeurčení Romů byly považovány za „nepřátelské československému lidu“.
Do listopadové revoluce pracovala jako redaktorka v závodních novinách Inženýrských staveb v Košicích, v letech 1990-1992 se stala poslankyní Slovenské národní rady (národního parlamentu). Společně s dalšími 10 romskými zástupci se zasadila o legislativní ukotvení romské národostní menšiny, vznik přípravných (nultých) ročníků, romské konzervatoře, profesionálního romského divadla (Romathan se sídlem v Košicích). Koptová byla v letech 1992–1998 také jeho první ředitelkou.
Společně s Elenou Lackovou a Miroslavem Lackem založili v roce 1991 Kulturní svaz občanů romské národnosti a začali vydávat romské noviny
Romano ľil/ Romský list. Je předsedkyní Asociace na podporu vzdělávání Romů na Slovensku, zakladatelkou a ředitelkou Nadace Dobrá romská víla Kesaj (podle pohádkové bytosti, která navrací Romům zrak a učí lidi předávat dobro), jež se zaměřuje na vzdělávání, kulturu, vydavatelskou
činnost a právní ochranu etnických menšin. Od roku 2003 je Nadace zřizovatelem a Anna Koptová ředitelkou první romské všeobecně vzdělávací školy – Soukromého romského gymnázia v Galaktické ulici v Košicích, které se stalo pilotní školou uplatňující ve vzdělávání Romů romský jazyk. Věnuje se také standardizaci romského jazyka – je členkou expertní skupiny připravující nová pravidla romského pravopisu, podílela se na prosazení předmětů romský jazyk a literatura aromské reálie do vyučování na základních a středních školách. Sestavila romsko-slovenský – slovník Romčina do vrecka (Košice, 1995). Pro divadlo Romathan přeložila do romštiny klasickou tragédii Federica Garcíi Lorcy Krvavá svatba, muzikál Cigáni jdou do nebe a další. Je vdaná, má dvě dcery, starší z nich dokončuje studium romistiky a indologie na Filozofické fakultě UK v Praze.
Do poloviny 90. let publikovala své básně v romských periodicích. V současnosti se již poezii nevěnuje. Ve sborníku romské poezie jedenácti autorů Kale ruži/ Černá růže, který k vydání připravila a českými překlady opatřila Milena Hübschmannová, jsou otištěny tři její básně: Dživeha/ Budeš žít (v překladu Anny Žigové), Lungo drom/ Dlouhá cesta a Čučipen/ Prázdnota. V úvodu ke svému debutu napsala: „Romsky jsem začala psát v zimě 1988. Přivedl mě k tomu život. A také to, že se mi dostaly do rukou romské verše a povídky jiných Romů. Užasla jsem, jaká je romština krásná.“ Anna Koptová prokazuje znalost literárního kánonu i pravidel poetiky. Zdatně využívá hromadění slov s příbuzenským významem, a ukazuje tak bohatost romštiny, básnickou figurou opakování dociluje naléhavosti sdělení i rytmického spádu. Báseň Prázdnota obstojí i ve srovnání s moderní poezií, při níž nezáleží, jaké národnosti její autor je - odkazuje totiž k obecně lidským existenciálním prožitkům.
Článek vyšel v Romano voďi 7-8/2010
Lenka Jandáková
1 január 2023
Prezidentka SR Zuzana Čaputová udelila pri príležitosti 30. výročia vzniku Slovenskej republiky 28 štátnych vyznamenaní osobnostiam histórie, vedy, spoločenského a kultúrneho života.
Medzi vyznamenanými bola aj Anna Koptová, ktorej udelila Rad Ľudovíta Štúra II. triedy za mimoriadne zásluhy o ľudské práva a slobody a ich ochranu.
Anna Koptová je jednou z kľúčových aktérok rómskeho emancipačného hnutia na Slovensku.
Anna Koptová sa narodila 7. novembra 1953 v Slovenskej Vsi v okrese Kežmarok v rodine primáša ľudovej hudby kežmarského súboru Magura, Gustáva Klempára. Študovala na Katedre novinárstva Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala ako redaktorka Východoslovenských novín. Na II. Svetovom kongrese Rómov v Ženeve v roku 1978 sa zapojila do medzinárodného rómskeho hnutia. Po návrate ju a jej rodinu začala vyšetrovať Štátna bezpečnosť ako nepriateľov ľudu. V prvých slobodných voľbách sa stala poslankyňou Slovenskej národnej rady za Verejnosť proti násiliu.
Zaslúžila sa o vznik a viedla významné rómske kultúrne inštitúcie – prvé rómske profesionálne divadlo Romathan, prvé rómske periodikum Romano ľil či Nadáciu Dobrá rómska víla Kesaj. Založila a viedla aj súkromnú základnú školu v Košiciach. Vydala prekladový slovník a prispela k vydaniu Pravidiel rómskeho pravopisu ako aj učebníc rómčiny. Všetkým, čo robila, sa pričinila o to, že Rómovia boli oficiálne uznaní ako národnostná menšina, že majú právo sa vzdelávať vo svojom jazyku a rozvíjať svoju kultúru.
Anna Koptová je Hanka, staršia sestra tety Heleny. To vďaka Hanke bol pred vyše dvadsiatimi rokmi založený náš súbor Kesaj Tchave a neskôr aj súkromné rómske gymnázium v Kežmarku. Ďakujeme a gratulujeme !!!