Společně s Elenou Lackovou a Miroslavem Lackem založili v roce 1991 Kulturní svaz občanů romské národnosti a začali vydávat romské noviny

Romano ľil/ Romský list. Je předsedkyní Asociace na podporu vzdělávání Romů na Slovensku, zakladatelkou a ředitelkou Nadace Dobrá romská víla Kesaj (podle pohádkové bytosti, která navrací Romům zrak a učí lidi předávat dobro), jež se zaměřuje na vzdělávání, kulturu, vydavatelskou

činnost a právní ochranu etnických menšin. Od roku 2003 je Nadace zřizovatelem a Anna Koptová ředitelkou první romské všeobecně vzdělávací školy – Soukromého romského gymnázia v Galaktické ulici v Košicích, které se stalo pilotní školou uplatňující ve vzdělávání Romů romský jazyk. Věnuje se také standardizaci romského jazyka – je členkou expertní skupiny připravující nová pravidla romského pravopisu, podílela se na prosazení předmětů romský jazyk a literatura aromské reálie do vyučování na základních a středních školách. Sestavila romsko-slovenský – slovník Romčina do vrecka (Košice, 1995). Pro divadlo Romathan přeložila do romštiny klasickou tragédii Federica Garcíi Lorcy Krvavá svatba, muzikál Cigáni jdou do nebe a další. Je vdaná, má dvě dcery, starší z nich dokončuje studium romistiky a indologie na Filozofické fakultě UK v Praze. 

Do poloviny 90. let publikovala své básně v romských periodicích. V současnosti se již poezii nevěnuje. Ve sborníku romské poezie jedenácti autorů Kale ruži/ Černá růže, který k vydání připravila a českými překlady opatřila Milena Hübschmannová, jsou otištěny tři její básně: Dživeha/ Budeš žít (v překladu Anny Žigové), Lungo drom/ Dlouhá cesta a Čučipen/ Prázdnota. V úvodu ke svému debutu napsala: „Romsky jsem začala psát v zimě 1988. Přivedl mě k tomu život. A také to, že se mi dostaly do rukou romské verše a povídky jiných Romů. Užasla jsem, jaká je romština krásná.“ Anna Koptová prokazuje znalost literárního kánonu i pravidel poetiky. Zdatně využívá hromadění slov s příbuzenským významem, a ukazuje tak bohatost romštiny, básnickou figurou opakování dociluje naléhavosti sdělení i rytmického spádu. Báseň Prázdnota obstojí i ve srovnání s moderní poezií, při níž nezáleží, jaké národnosti její autor je - odkazuje totiž k obecně lidským existenciálním prožitkům.

Anna Koptová je jednou z kľúčových aktérok rómskeho emancipačného hnutia na Slovensku.

Anna Koptová sa narodila 7. novembra 1953 v Slovenskej Vsi v okrese Kežmarok v rodine primáša ľudovej hudby kežmarského súboru Magura, Gustáva Klempára. Študovala na Katedre novinárstva Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala ako redaktorka Východoslovenských novín. Na II. Svetovom kongrese Rómov v Ženeve v roku 1978 sa zapojila do medzinárodného rómskeho hnutia. Po návrate ju a jej rodinu začala vyšetrovať Štátna bezpečnosť ako nepriateľov ľudu. V prvých slobodných voľbách sa stala poslankyňou Slovenskej národnej rady za Verejnosť proti násiliu.